Je pravda, že módní influencerky, které ve videích na YouTube nebo Instagramu vybalují a zkouší hromady levného oblečení, nerozumí módě? Ada Bartlová v článku "Kupuj a nepřemýšlej. Módní influencerky, které nerozumí módě" si myslí, že jsou odtržené od reality a módě ani oblečení často vůbec nerozumí. Článek napsala to pro web Heroine.cz.
Módní influencerky asi nemají moc dobrý přehled o textilních materiálech nebo o tom, jak jednotlivé výrobní procesy škodí přírodě a ani to samy k ničemu nepotřebují, jejich cílovka by to nejspíš nepobrala, o čem je řeč. Módě a stylu možná rozumí a možná nerozumí, každopádně to není, oč tu běží.
Influencerky umí dělat videa a získat stovky tisíc sledujících
Influencerky většinou seno v hlavě nemají, umí dělat videa, dokáží svým obsahem zaujmout a získat stovky tisíc sledujících na sociálních sítích. Proto fast fashion řetězce influencerkám dobře platí a za své peníze samozřejmě chtějí ukázat své produkty v dobrém světle. Přestože se látka muchlá, žmolkuje po prvním vyprání, je neprodyšná a nepříjemná na nošení, musí influencerka najít nějaká pozitiva a zmínit je ve videu. A tak řekne: "Tyhle šaty mi fakt sednou a je na nich spousta zajímavých detailů. Materiál, ze kterého jsou ušité je moc pěkný, pevný a kvalitní. I střih je perfektní, dělá hezkou postavu. Za 1.200 korun se rozhodně vyplatí."
Čtyři rychlotrendy během měsíce, žádný problém
Každý měsíc se módní řetězce vytasí s novým trendem, který by měl člověk sledovat a reflektovat, aby nebyl "out“. Dřív světu módy stačily čtyři hlavní sezóny (jaro, léto, podzim, zima), dnes jsme se dostali až na 50 sezón během jednoho roku. Reklamní spoty i influencerky na sociálních sítích mají ta kvanta prodat, dostat nás na vlnu bezmyšlenkovitého konzumu. Ve fast fashion jde o to, přimět spotřebitele, aby za co nejkratší čas nakoupil co nejvíc nového laciného oblečení. Podle statistik se ročně prodá 80 miliard kusů oblečení, což je až o 400 % víc než před 20 lety.
Konfekce nesedí, ale většině lidí to nevadí
Masově vyráběné oblečení neboli konfekce málokomu dobře sedí, ale dnes se to moc neřeší. Ještě v 80. letech 20. století bylo běžné, že se konfekce nosila až po dodatečných úpravách, obuv, oděvy i doplňky byly kvalitní a vydržely mnoho let. Dnes se na jakost a výdrž nehledí, důležitá je cena a být in. Když se za rok vystřídá 50 mikrotrendů, být in znamená hodně a levně nakupovat. Úpravy se nedělají, protože jsou v poměru k ceně oblečení drahé. Kdo by platil 700 korun za úpravu šatů, které stály 800 korun a za rok budou stejně na vyhození.
Každý rok mají řetězce stejný cíl, vyrobit a prodat víc
Řetězce chtějí každý rok prodat ještě víc než v předchozím období a prodat to se slušnou marží. Ekologie jde stranou, kvalita střihů i materiálů jde dolů, stejně jako pracovní podmínky ohodnocení těch, co oděvy v Bangladéši, Indii, Pákistánu nebo Turecku, šijí. Práce je drahá a oblečení musí být levné. Návrháři, nákupčí materiálů i dělníci v šicí dílně proto musí práci zvládnout rychle, aby to nestálo moc. A jak víme, práce kvapná, málo platná.
To, že je oblečení z fast fashion řetězců levné vede k tomu, že si často kupujeme věci, které vůbec nepotřebujeme. Přece to tam za tu cenu nenechám.a levné oblečení ve finále utratíme víc peněz, než kdybychom hned na začátku investovali do kvalitního výrobku.
Nejznámější fast fashion značky
Mezi levné fast fashion značky, které patří na YouTube a Instagramu k nejobsazovanějším patří Boohoo, H&M, Terranova, Zara, Primark, Mango, Fashion Nova, Missguided, NA-KD, Pretty Little Thing, Rosegal nebo Shein. "Prémiové" fast fashion značky, jako je Guess, Calvin Klein, Karl Lagerfeld nebo Michael Kors jsou důkazem toho, že i drahé oblečení může být velmi nekvalitní, nejčastěji z polyesteru nebo konvenční bavlny.
Polyester a bavlna, samozřejmě ne organická bavlna, té když už tak jen stopové množství, jsou nejčastěji používané materiály, se kterými se můžete ve fast fashion setkat. Bavlněné tričko za tři stovky má po pár vypráních přetočené švy, dělají se na něm drobné dírky a dá se vzít leda na zahradu.
Mohlo by vás zajímat
- Fast fashion řetězce jsou v Greenwashingu vynalézavé
- Re-commerce neboli second-hand je silný trend
- Influencerky příspěvky na Instagramu hýbou vkusem českých žen
- Hnutí slow fashion upozorňuje na problémy související s fast fashion
- Hnutí Normcore reaguje na nesmyslné rychlotrendy
- Hipster v módě slepě nesleduje trendy, obléká se podle sebe, zajímá se o ekologii a udržitelnost