Základní surovinu pro výrobu hedvábí produkují larvy bource morušového. Za hebké oblečení z pravého hedvábí vděčíme výměškům slinných žláž těchto housenek, které kolem sebe omotávají vlákno, aby vytvořily kokon, ze kterého se po určitém čase vylíhne noční motýl neboli mol.
Při výrobě hedvábí se kokony se sbírají osmý až desátý den po zakuklení larev. Sezbírané kokony se suší vzduchem o teplotě 80 až 85 stupňů celsia nebo se spaří v horké vodě. Usmrtí se tak larvy bource, aby se z nich uvnitř kokonů nezačali líhnout motýli, kteří by kokony prokousali a poškodili tak hedvábná vlákna.
Opatrným rozvinutím jednoho kokonu bource morušového lze získat až 800 metrů hedvábného vlákna bez jediného přetržení. Čím delší vlákna jsou, tím kvalitnější hedvábí z nich jde vyrobit. Protože mnohým zabíjení larev vadí, byla vyvinuta technologie tkaní hedvábí z vláken poškozených líhnutím motýlů, takzvané mírumilovné hedvábí.
Krásná kresba níže je z německého Konversations-Lexikonu ze sklonku 19. století. Najdete na ní larvy, kokony i noční motýly bource morušové.
Látky z hedvábných vláken se v Asii vyrábí déle než 5 tisíc let
Hedvábné látky k nám doputovali z Číny, která dlouho technologii výroby hedvábí tajila a pokusy o její vývoz trestala smrtí. Hedvábí jako vysoce ceněný obchodní artikl dovážela do Perské a Římské říše a později do Evropy. První zmínky o chovu bource morušového za účelem výroby hedvábných látek jsou ze 3. tisíciletí před naším letopočtem. Výrobní monopol na hedvábí měla Čína až do 6. století našeho letopočtu.
Od 7. století se hedvábnictví rozvíjelo také v Byzanci a obchodováním s Araby se dostalo dál na jih. K úplnému rozšíření výroby hedvábí došlo během křížových výprav poté, co si z nich Benátčani přivezli chov bource morušového. Z Benátek se hedvábnictví rychle rozšířilo do většiny italských států, které brzy exportovaly hedvábí do zbytku Evropy. Italským státům přinesla výroba hedvádbí a obchodování s ním ekonomický boom.
Během 16. století následovala italské státy Francie, které se také podařilo rozvinout úspěšný byznys s hedvábím. Dalším státům se to už nepodařilo. Na severu nerostou dobře moruše, proto se nedařilo ani chovu bource.
Pravé hedvábí je v módním byznysu nenahraditelné
Lidé se snaží nahradit pravé, přírodní hedvábí levnější syntetickou vatiantou už od 19. století. Této snaze vděčíme za vnik nových materiálů jako viskóza, kterou nakonec módní značky nahrazují především některé typy bavlněných látek. Nejblíže přírodnímu hedvábí je asi cupro (měďnaté vlákno), jehož výroba ale není až tak levná a ve velké míře poškozuje životní prostředí.
Pravé hedvábí má na trhu s luxusní módou stále nezastupitelné místo, hlavně díky svým užitným vlastnostem. Pravé přírodní hedvábí vypadá noblesně, je příjemné na omak, dobře absorbuje vodu nebo pot, nelepí se na kůži, velmi rychle schne, v létě chladí, v zimě dokáže zahřát a je vhodné i pro alergiky.
100% buretové hedvábí je k dostání v eshopu Marlen.cz
Čína je i dnes největší producent hedvábných tkanin. Dalšími velkými výrobci hedvábných látek jsou Indie a Thajsko. Část hedvábí se vyrábí také v Itálii.
Pokud chcete hedvábnou látku na šaty nebo halenku koupit za dobrou cenu a umíte anglicky, jděte vybírat na Ebay nebo Etsy. Obstojný výběr hedvábných látek nabízí český eshop s látkami Marlen.cz nebo prodejna látek a galanterie Evi látky.
Hodí se vědět, že existují různé druhy hedvábných látek. Do ČR se dováží většinou ty levnější vyrobené jednoduchým způsobem ze surového hedvábí, které mnoho nevydrží, často pouští barvu a stojí víc než by stát měly. Přímo od výrobce z Indie nebo Číny koupite za stejné peníze silnou, pevnou hedvábnou tkaninu s krásným ručním vyšíváním.
Mezi běžné typy hedvábných tkanin patří buret, taft, habutai, dupioni, hedvábný krep, brokát, žoržetšifón, organtýn nebo krepdešín. Skvělé jsou látky, které kombinují hedvábí s dalšími materiály. Nádherné a už z dálky luxusně vyhlížející jsou šaty kombinující len a hedvábí nebo halenky z bavlny a hedvábí.
Péče o hedvábné tkaniny, praní a žehlení hedvábí
Pokud chcete mít jistotu, dejte hedvábné oblečení do čistírny. Většinu hedvábných šátků, halenek a šatů ale můžete prát v ruce ve vlažné vodě nebo v pračce na 30°C. Pokud je správně pověsíte, nemusí se ani žehlit. Při žehlení látku nekropte, mohly by se na ní udělat skvrny, které ale po vyprání zmizí.
Taft, hedvábný brokát, šifon, buret nebo žoržet je lepší dávat do čistírny, o které víte, že vaše věci nezničí. Tmavě červené, sytě růžové, výrazně modré nebo zelené hedvábné látky často barví.